Máte si vybrat, co si dáte k večeři. Otevřete aplikaci s rozvozem a během několika minut projíždíte jednu restauraci za druhou. Pizza? Asie? Burger? Něco zdravého? Možná salát. Jenže co když bude lepší sushi?

Nakonec aplikaci zavřete a jdete si udělat toast.

Zní to trochu absurdně, ale přesně tak může vypadat rozhodovací paralýza. A nemusí se týkat jen jídla. Zaseknout se můžeme při výběru oblečení, filmu, dovolené, telefonu nebo třeba při rozhodování, kterému úkolu se pustit jako první.

Čím víc možností máme, tím bychom teoreticky měli být spokojenější. Jenže lidský mozek to tak jednoduché nemá.

Když je výběr až příliš velký

Možnost volby je samozřejmě dobrá věc. Problém nastává ve chvíli, kdy začneme každou možnost porovnávat s ostatními. Neřešíme už jen, co chceme, ale jestli by jiná varianta nebyla lepší, levnější nebo výhodnější.

Známý výzkum Sheeny Iyengar a Marka Leppera z roku 2000 to ukázal na poměrně obyčejné situaci. V obchodě postavili stánek s džemy. Když nabídli 24 druhů, zastavilo se u něj více lidí. Když jich bylo pouze šest, lidí bylo méně, ale výrazně častěji si nějaký džem skutečně koupili.

Výsledky podobných studií nejsou vždy úplně jednoznačné, ale princip je zajímavý: více možností nemusí vždy znamenat jednodušší rozhodování.

Když rozhodnutí raději odkládáme

Rozhodovací paralýza nemusí vypadat jako dlouhé přemýšlení. Někdy vypadá jednoduše jako odkládání.

„Rozhodnu se zítra.“

„Ještě si to promyslím.“

„Podívám se na další možnosti.“

Jenže další informace nemusí vždy přinést větší jistotu. Někdy pouze přidají další věci, které musíme zvažovat.

To je zvlášť patrné u rozhodnutí, u kterých neexistuje jedna správná odpověď. Který byt je nejlepší? Která práce bude lepší? Kam jet na dovolenou?

Můžeme hledat dokonalou možnost celé týdny. Jenže dokonalá možnost často neexistuje. Existuje jen ta, která je pro nás v danou chvíli dost dobrá.

Pomůže méně možností

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak si rozhodování ulehčit, je počet možností vědomě omezit.

Místo dvaceti restaurací si vyberte tři. Při nákupu si předem určete několik parametrů, které jsou pro vás skutečně důležité. A u drobných rozhodnutí si klidně vytvořte vlastní pravidla.

Když například víte, že si ve středu večer připravujete jídlo na další den, nemusíte ve čtvrtek ráno znovu řešit, co budete jíst. Pokud máte konkrétní dny vyhrazené na cvičení, odpadá každodenní otázka, jestli se vám dnes vlastně chce.

Právě v tom jsou užitečné jednoduché systémy. Neudělají rozhodování za vás, ale odstraní ta, která vůbec nemusíte každý den znovu řešit.

Ne každé rozhodnutí si zaslouží stejnou pozornost

Vybrat si mezi dvěma druhy jogurtu není životní rozhodnutí. Stejně jako to, jestli si vezmete černé nebo béžové tričko.

U důležitých věcí má smysl hledat informace, porovnávat možnosti a dát si čas. U těch malých je často lepší rozhodnout se rychle a jít dál.

Nemusíme všechno rozhodnout dokonale. Některá rozhodnutí musí být jednoduše jen dost dobrá.

RecoTip

Až se příště zasekneš při rozhodování, zkus si položit jednoduchou otázku:

„Je to opravdu důležité rozhodnutí, nebo mu jen dávám víc pozornosti, než si zaslouží?“

Pokud jde o maličkost, dej si dvě možnosti, nastav si krátký časový limit a jednu vyber.

Protože někdy je nejlepší rozhodnutí to, které už máme konečně za sebou